Univerzita Jana Amose Komenského‚ speciální p

Vývojová psychologie 3

Langmeier, Josef: Formy a druhy ohrožení psychického vývoje dětí - výpisky z knihy
Jedná se výtah z kapitoly "Ohrožení psychického vývoje dětí" z knihy prof. J. Langmeiera - Vývojová psychologie. Práce mapuje formy a druhy ohrožení příznivého vývoje dětí, především týrání, zneužívání, zanedbávání a psychickou deprivaci. Zabývá se také osobností pachatele, navrhuje i opatření, která by vedla k zamezení tohoto jevu. V navazující kapitole rozebírá násilné chování a jednání lidí z hlediska rodiny, společnosti, médií a kultury.

OBSAH:
1. Týrání
2. Zneužívání
3. Zanedbávání
4. Psychická deprivace
5. Pachatelé
6. Praktická opatření v boji proti týrání, zneužívání a zanedbávání.
6.1. Punitivní přístup
6.2. Protektivní přístup
6.3. Individuální terapie postiženého
6.4. Individuální terapie pachatele
6.5. Rodinná terapie
7.Preventivní opatření.
8. Agresivní a násilné chování a jednání
8.1. Násilí a zanedbávání v rodině
8.3. Násilí v blízkém mimorodinném společenství
8.4. Násilí v médiích
8.5. Násilí ve válkách a v podmínkách společenských konfliktů
8.5.1. Posttraumatická stresová porucha
8.6. Násilí a kultura

Specifické vývojové poruchy učení, řeči a chování :

a) učení :
-      DYSLEXIE – porucha čtení
-        DYSGRAFIE – porucha psaní
-        DYSORTOGRAFIE – porucha pravopisu
-        DYSKALKULIE – porucha matematických schopností
-        DYSPINXIE – porucha kreslení
-        DYSPRAXIE – porucha motoriky
-        DYSMÚZIE – porucha hudebních schopností

b) řeči :
-        DYSFÁZIE – vývojová nemluvnost
-        DYSLÁLIE – patlavost, porucha výslovnosti
-        DYSARTRIE – porucha výslovnosti
-        KOKTAVOST
-        NEUROTICKÝ MUTISMUS

c) chování :
-        HYPERAKTIVITA – nadměrná aktivita
-        HYPOAKTIVITA – utlumená aktivita

Pár slov o relativně nejčastějších VPU :
DYSLEXIE – neschopnost číst a porozumět textu
-        tato neschopnost bývá výraznou příčinou neprospěchu, zvláště ve vyšších ročnících
-        žák písmena nepoznává, domýšlí si je, zaměňuje př. b-d,
-        čte v opačném směru : kos – sok
-        obtížně rozlišuje sluchem i výslovností měkké a tvrdé slabiky

DYSGRAFIE – porucha psaní
-        chyby při psaní analogické těm, které dělá dyslektik při čtení – chyby v pravolevé orientaci, vynechávání písmen, píše zrcadlově převrácená písmena
-        dítě neumí napodobit tvary písmen
-        psaní je výjimečně pomalé

DYSORTOGRAFIE – porucha pravopisu
-        bývá úzce spojena s dyslexií, spojitost s nedostatky ve sluchovém vnímání, nedokonalé analýze slov
-        zaměňování písmen, která si jsou zvukově vzdálená, ale opticky blízká – b –d, zaměňování velkých a malých písmen, i/y, s/z …

HYPERAKTIVITA – porucha chování (nadměrná aktivita)
-        neklid, zbrklost, impulzivní reakce, agresivita
-        žák není schopen se trvale soustředit, delší dobu být na jednom místě
-        jedná bez zábran, špatně se začleňuje do kolektivu
-        až 40% návrhů na vyšetření PPP je dáno touto poruchou, častější u chlapců
-        projevy se časem spolu se zráním CNS zmírňují


Vývojová psychologie je základní disciplína, která zkoumá změnu psychiky člověka v čase. Rozděluje život člověka do několika období a sleduje jejich zvláštnosti, specifikace, chronologii a individualitu prolínání se jich navzájem. Každé období je svým způsobem definovatelné, ale zároveň u každého jedince odlišné. Dají se zde charakterizovat určité populační trendy či normy, ale důraz by měl být kladen zejména na již zmíněnou individualitu. Periodizace vývoje se liší v různých teoriích.

Vývojová psychologie

Vývoj znamená změny v těchto složkách:

-        lidská duše=vitální složka (uvědomování si vlastního těla)
-        citová složka (emoce)
-        mentální složka (myšlení)
-        složka Já

Zkušenost: souvisí s vlivem prostředí, malé dítě absorbuje vjemy bez přítomnosti Já, ale zážitky si nepamatujeme, přijímáme je bezděčně. Kam se dítě narodí, má vliv na proces vrůstání do světa (např. specifické rysy jazyka – vliv na myšlení daného národa).

Zrání: postupná realizace geneticky naprogramovaných procesů v organismu (ve vitální složce vrozené procesy, které se vývojem uskuteční, např. puberta). Výzkumy, zda se dá zrání urychlit – nelze, je biologicky naprogramováno.

Věková norma: to, co je charakteristické pro dítě určitého věku (např. dítě 20 měs. jazyková slovní zásoba 100 slov).

Věkový trend: změna věkové normy v čase (způsob, jakým se dítě vyvíjí, jakým způsobem se mění věk. norma v čase, např. ve vývoji jazyka – 20 měs. 100 slov, postupně se snižuje na 80 slov, tj. změna věkového trendu).

          Existují psychologické metody pro vývojovou psychologii. Typická je longitudinální metoda (dlouhodobá, dítě se zkoumá po dobu dlouhého časového úseku – 5 a více let) – výhodou velká přesnost a komplexnost, nevýhodou je dlouhodobost (může dojít ke změnám ve zkoumaných skupinách, změna zkoumajícího, možnost zrušení výzkumu). Jiná metoda – průřezová (zkoumají se různé skupiny podle daného hlediska, např. podle věku) – výhodou rychlost, nevýhodou homogenizace skupin (stejné podmínky – počet dětí, pohlaví, zdrav. stav, podobné rodiny apod. ).

Periodizace vývoje (liší se v teoriích):
Vývoj Já (Self) – malé dítě – nemá vlastní Já, prožívá celou svojí bytostí, niterné základy pro pozdější prožívání a dalších psych. procesů, přesná detekce emocí (i v prenatálním období), vytvořením vlastního Já je možné pozorovat emoce vnitřního stavu, vyděluje nás:
-        upevnění vlastního Já (kolem 4 let) – dítě se oddělí od vnějšího světa, vytváří si vlastní niterný svět (svět fantazie), dětský egocentrismus – vlastní aktivitou centrováno do vlastního Já, důležitý dostatek námětů pro fantazii, problematické chování v dospělosti mají často kořeny v tomto období (pokud nemá dítě dostatek prostoru pro svůj rozvoj)
-        období adolescence (asi od 9 do 18 let) – expanze do světa, základ dospělosti, upevňuje se světonázor
-        dospělost – svoboda a moc, ovlivňovat vnější svět a zároveň se nechat zvnějšku ovlivňovat
-        stáří (kolem 60 let) – člověk více receptivní, vnitřní moudrost, snižují se vnější ambice, zralost Já, umění přijmout stáří

Vývoj percepce (vnímání) – vnímání má z hlediska vývoje velký význam (dříve směr sensualismus – zaměřeno na dítě, hlásil se k němu i J. A. Komenský)
vnímání = proces, při kterém přijímáme informace z prostředí (nejen vnějšího, vnímáme i to, co se děje v naší mysli, tj. vnímání vnitřní – vnitřní zrak – např. schopnost vidět inverzní barvy). Vnitřní vnímání většinou přehlušeno vnějším (nebo omezeno). Dospělý člověk vnímá jinak než dítě.

Porucha vnímání:
-        lehká mozková dysfunkce (LMD), ve světě používáno označení ADHD, tj. porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou – postihuje poměrně velkou část populace, mírné známky této poruchy má cca 20% dětí, léčbu vyžaduje 3-5% dětí, více u chlapců (na 10 chlapců připadá 1 dívka, příčiny nejsou známé), jednou z příčin přidušení dítěte při porodu, nejčastějším projevem hyperaktivita, často porucha pozornosti – může přetrvávat do dospělosti, roztěkanost, stálé střídání činností a zájmů, impulsivita, zbrklost. Takové děti mají potíže s tvarovou diskriminací – často zjištěna ve škole, protože je zde vyžadována určitá pozornost – dyslexie, tj. porucha čtení, porucha koordinace pohybů (nutnost koordinace zrakového vjemu s pohybem), neschopnost soustředit se na detaily, zraková i sluchová diskriminace je snížena (výslovnost t – d), nesprávná výslovnost se toleruje cca do osmi let. Nejčastějšími příčinami LMD úrazy v dětství, těžký porod, přidušení při porodu, užívání některých léků v těhotenství, alkoholismus matky, sekundárním důsledkem LMD je častější konfrontace dítěte s neúspěchem – snaha vyhýbat se zátěži, bojí se – je tak ohrožen vývoj osobnosti. Léčba medikamenty – zlepšení funkce mozku, podpora aktivity mozkové kůry.

Vývoj inteligence:
-        Inteligence – její pomocí chápeme a rozumíme světu, je to vnitřní čtení (symboly, abstrakce, umění je spojovat), je to naše schopnost řešit problém – čím je tato schopnost lepší, tím větší inteligence. Většina bdělého chování zaměřena na cíl, tj. že musíme mít v mysli představu překážky, která vede k cíli. Schopnost řešit problém roste věkem, u dětí markantní rozvoj do 14 let, kdy je intelektuální kapacita plně rozvinuta. Řešení problému ze dvou pohledů – z pohledu myšlení a z pohledu chování (schopnost realizace).

Aspekt (pohled) myšlení:
-        pokud chceme problém řešit, musíme ho nejprve chápat, tj. reprezentace problému v mysli – 3 reprezentace problému:
-        1. akční zážitek (u nejmenších dětí, nejjednodušší způsob chápání problému u dětí, malé dítě není schopné trvalé reprezentace předmětu v mysli, vnímá jen to, co je – reprezentace pomocí pohybu, problém vyřešen akcí, pohybem)
-        2. vizuální představa (dítě řeší úkon na základě toho, jak věci vnímá, podle vizuální představy – co je větší, např. stejný počet prvků, ale jiné mezery – větší je to, kde jsou větší mezery)
-        3. symboly (dítě musí chápat symboly, např. čísla nebo slova, symbol je abstraktní informace, která vyžaduje abstrahování do určitého pojmu)

Aspekt (pohled) chování:
-        mluvíme o strategii řešení (není myšlen způsob reprezentace problému, ale způsoby řešení), u dětí nesystematická, čím starší, tím větší a lepší systém, směřování k záměru jednoznačnější.

Jean Piaget

          švýcarský psycholog, pozoroval vývoj dětí = dílo Psychologie inteligence, před Piagetem – předpoklad, že děti se učí tím, že zkoušejí (pokus x omyl), dítě se naučí cokoliv, k čemu je motivováno.
Piaget – inteligence dozrává v určitých stádiích = dítě se učí v závislosti na vývoji inteligence, tj. vývoj kognitivních (poznávacích) funkcí.

fáze:
1.senzomotorická – od narození do asi 2 let, učíme se myslet na základě fyzického pohybu, koordinace smyslů a motoriky, konfrontace smyslů s vnějším světem, cirkulární reakce – zvnitřňují se mentální operace opakováním pohybů, převažuje zážitek akce
2.předoperační – od 2 do 7 let, představy vizuální, není schopno vyřešit úkol se zachováním množství (změna tvaru nádoby + stejné množství obsahu)
3.konkrétní operace – 7 až 12 let, vyvinuta abstrakce, ale často využívají konkrétní představy
4.formální operace – od 12 let, vrchol vývoje inteligence kolem 15. roku

1.Dítě v raném období musí být intenzivně milováno, tím více si zažívá svět jako pěkný, potom bude schopen empatie, musí být tedy milováno, protože je. Po druhé sv. válce velké výzkumy v sociálních ústavech – zjištěno, že děti bez blízkého vztahu se zpomalují ve vývoji (už od 4 měsíců), pokud menší počet dětí – možnost zlepšení tohoto vývoje, není nevyhnutelné, aby blízkou osobou byla matka. Záleží i na kontextu celé rodiny, v každé rodině jsou určité tradice, i pomoc by se měla odvíjet v závislosti na charakteru vztahů v rodině. Harlow – pokus se šimpanzími mláďaty, zjištěno, že v raném období nestačí jen uspokojování primárních biologických potřeb, podle dřívějších teorií láska vytvářena jako sekundární pud (s uspokojováním hladu určitou osobou – vytváří se kladný emoční vztah), dokázalo se, že emocionální potřeby jsou stejné důležité pro dítě jako fyziologické, tzn. že se nejedná o sekundární pud, vztah dítě x blízká osoba závisí i na tom, jaké je dítě, důležitá emoční zralost rodiče – schopnost milovat dítě, i když není takové, jak si představoval.
2.Sebehodnocení – dítě svoji cenu začne prožívat kolem třetího roku na základě citového vztahu, důležité ocenění od rodičů - dítě začne přijímat – vznik sebehodnocení. Zásadní je nepoužívat negativní atribuce ( že je dítě zlé, špatné – je třeba za špatné označit chování, ne dítě). Tresty snižují sebehodnocení, pokud je trest přiměřený a nemá povahu emočního odmítnutí + odměny – vysoké sebehodnocení, děti s vysokým sebehodnocením většinou z rodin, kde funguje určitý řád. Rodiče dětí s nízkým sebehodnocením často používají nepřiměřené tresty (často ventilace vlastního vzteku). V první polovině tohoto období mají zásadní vliv rodiče, ve druhé vrstevníci. Dřívější pohlavní dozrávání, atraktivita a další aspekty mohou být také důvodem navýšení sebehodnocení.

3.Identita – odpověď na otázku, kdo jsem, z hlediska struktury – schopnosti, co jedinec dokáže a co nedokáže, problematika schopnosti a hodnoty (čeho si vážím a čeho ne) – hodnota, jak si vybrat kamarády, odhadnout hloubku vztahů, neschopnost světonázoru.


Individuální vývoj osobnosti – čtyři základní rysy ( trvalá časová stopa, vznik kolem čtyř let), projevy se mění, zdroj zůstává.

1.dependence ( závislost) – spoléhání na druhé, nadměrná potřeba podpory od druhých lidí, projevuje se nesamostatností, v naší kultuře tolerována více dependence žen než mužů, často se projevuje i tím, že se takový člověk snaží na sebe upozornit. Nejedná se o přirozenou závislost. Způsoby výchovy vedoucí k dependenci – pokud je dítě za stejnou činnost jednou oceněno a jednou pokáráno ( stejná aktivita x různé reakce), často se tak projevují nervózní rodiče, dítě se začíná chovat podle citového stavu rodiče, dále, pokud je dítě oceňováno za to, že potřebuje pomoc ( pochvala od rodičů pokaždé, když požádá o pomoc = vznik tohoto rysu podporován), naše kultura u žen podporuje vzhled = vznik dependence
2.motiv výkonu, vůle – dítě chce všechno dělat samo, síla vedoucí k samostatnému řešení vlastních potíží, rodiče by měli děti povzbuzovat, dát jim důvěru, předkládat jim situace, které jsou schopny zvládnout - je důležité dítě ocenit. U malých děti je nutné vymezovat přesné cíle – konkrétně k jeho možnostem = laskavá kontrola = ocenění.
3.agresivita – ubližování, násilí, společnost se snaží agresivitu spoutat, usměrnit. Vznik – nejčastější příčinou je frustrace ( tj. zaměření cíle). Frustrace může vzniknout z nadměrné pomoci ( např. přílišná ochrana matky) – často vede k tomu,že právě proto chce dítě tuto činnost dělat samo, vzniká i z toho, že dítěti stanovíme nereálný cíl, za nesplnění následuje výčitka. Vznik – pokud se agresivní chování oceňuje nebo se posiluje tím, že je dítěti ustoupeno, když se agresivně chová = zpevnění agresivních reakcí. Vznik agresivity tedy buď frustrací nebo zpevňováním (např. hrdinové akčních filmů). Často se děti učí agresi napodobováním – ve společenských zařízeních se stane agresivnějším, protože zdroje agrese se projevují více (boj o hračku) = je třeba nezpevňovat agresi (tzn. neposlat dítě, aby si hračku vzalo násilně zpět), nebo snižovat frustraci ( dát dítěti jinou hračku, která ho zaujme). Nejčastější reakcí společnosti a ostatních lidí na agresivní chování je trest (frustrace = agrese = bránění v agresi = frustrace + trest = posílení agrese, protože trestající zvítězil silou = zpevňuje se agresivní chování). Děti by měly být upozorněny na důsledky, které jejich agresivní chování způsobilo (vyvolat pocit empatie s bolestí toho,kterého napadl).
4.úzkost (anxieta) – projevuje se strachem z vlastního selhání ( vlastní selhání bývá často příčinou vzniku úzkosti), nejistotu. Dítě je dependentní, cítí autoritu = autorita chce nadměrný výkon po dítěti = frustrace ze selhání = kvůli závislosti se neprojeví agrese, proto se obrátí vůči sobě = vzniká úzkost = opakované potlačení vede k depresi.


Zvláštnosti prenatálního vývoje, období novorozence

Prenatální období: 10 lunárních měsíců – 280 dní
                            početí – porod

Postnatální období:
1.Dětství:
- předškolní období
-kojenecké (nemluvnické) období 0-1 rok
-batole 1-3 roky
-předškolní věk (3-6 let) – vůle, sebeuvědomění, vstup do školy
1.Období mladšího školního věku – období prepuberty (6-10,12) – pohlavní dozrávání
2.Období staršího školního věku
- období puberty (10,12 – 15,16) – pohlavní dozrávání, ukončení – pohlavní zralost
-období adolescence (15,16 – 18,21) – pohlavní zralost – psychická a sociální zralost

Novorozenec:
- patří do kojeneckého období = období nemluvněte (0 – 1), období novorozence je vyčleněno a je spojeno s šestinedělím matky, všechny projevy jsou vrozené, zajišťují základní přežití dítěte, má nekoordinované pohyby. Převážnou dobu tráví spánkem (20 – 22 hodin), plíce fungují ihned, ale zdokonalují se do 2 měsíců, srdeční činnost rychlejší, tep velmi labilní a nenahmatatelný, krevní tlak nižší, má velmi jemnou, tenkou pokožku, velmi snadno zranitelnou. U většiny dochází k úbytku hmotnosti.

Zvláštnosti projevu novorozence:
- Robinsonův reflex (opičí) – dítě je schopno do 2 hodin po porodu chytit a zmáčknout prst člověka
-Morův reflex (úlekový objímací) – po silném zvukovém podnětu nebo při ztrátě rovnováhy, dítě rozhodí končetiny a vzápětí je pokrčí do fetální polohy. 2 hodiny po porodu by ho mělo dítě být schopno.
-Tonický šíjový reflex – položíme dítě na záda a hlavu natočíme jedním směrem
-Hledací reflex – dítě leží na zádech, pošimráme ho na jedné straně tváře a ono tím směrem natáčí hlavičku a otevírá ústa
-fenomén lezení a kráčení – lezení = dítě na břichu, tlačíme na chodidla – střídá se napětí a uvolnění svalů na nohách (připomíná lezení). Dítě je na břiše, tlak na plosku nohou, střídavý svalový tonus v nohou.
- kráčení = dítě bude pokrčovat střídavě nohy, ale když ho pustíme tak spadne


TĚMITO REFLEXY SE ZJIŠŤUJE PSYCHICKÁ VYSPĚLOST DÍTĚTE

ŘEČ, FORMY, DRUHY, NEJČASTĚJŠÍ ŘEČOVÉ PORUCHY


ŘEČ
Poznávací – zprostředkované procesy
definice – prostředek (nástroj) myšlení, ale zároveň i prostředek dorozumívání a prostředek k autoregulaci
člověk formuluje své myšlenkové operace
slouží k předávání určitých sdělení druhým osobám, důležitá je odezva druhé strany
pomocí řeči regulujeme (řídíme) své chování, jednání (forma vnitřní řeči)
- například u zubaře si říkám: „nic mi nebude dělat“
jeden z nejmladších procesů
vývojově velice mladý
tento proces je nejčastěji porušen = vada řeči
prostředek – dorozumívání
předávání informací
jazyk – dohodnuté symboly

DRUHY
Řeč dělíme podle toho komu je směřována
1. vnitřní
slouží nám samotným
prostředek autoregulace
2. vnější
ovlivňují to: 1. Paralingvistické projevy (výška hlasu, intonace,....)
2. Gesta, mimika, pantomimika
→ vede to k upřesnění
je obrácena k druhým osobám
mluvená – obracíme slova k ostatním lidem
faktory, které je zkvalitňují – paralingvistické jevy
- síla hlasu
          - frázování (jak člověk člení myšlenky na úseky)
          - přeříkávání
          - interpunkce
      dále se dělí na verbální a neverbální (viz níže)
Řeč dělíme podle toho jaké prostředky používáme
1. verbální (slovní)
      nelze vrátit co jsem řekla, protože je přítomna vnější kontrola
      patří sem i psaný projev – náročnější na formulaci, těžší pro dorozumění
                    psaný projev je propojen s vnitřní řečí
2. neverbální
      upřesňují obsah našeho sdělení
      mimika – postavení očí, pusy, nosu
      gestikulace – pohyby rukou a celého těla
      proxemika – tělesné vzdálení jednoho člověka od druhého
      haptika – řeč rukou
      způsob oblékání (úpravy zevnějšku)
          pubescenti a adolescenti užívají nejvíce černou barvu
      všechny druhy umění (literární, výtvarné, hudební)
      různé symboly – dopravní značky
                           - morzeova abeceda
                               - brailovo písmo
                               - znaková řeč
                               - Lormova abeceda (pro hluchoněmé)

PORUCHY
Logopedie – obor, který se zabývá poruchami řeči
1. Vývojové vady
      Opožděný vývoj
            normálně začíná mluvit kolem 1. roku, ale s touto poruchou až kolem 2 – 2,5 roku nebo i později
            příčiny (somatické – neustále v nemocnici

dosáhnou normálního stavu v řeči, ale později
      Omezený
            příčina – mentální retardace
            nikdy nedosáhnou běžné úrovně mluveného projevu
            projevy: nemá potřebu mluvit
                            malá slovní zásoba
                        jednoduché věty
      Přerušený vývoj řeči (ztráta řeči)
            důsledkem působení rizika → zapomněl mluvit
            příčiny – narušení řečového centra
2. Neurózy
      Koktavost
            narušení dynamiky řeči, neplynulost řeči
      Mluvní negativismus (nechce komunikovat)
            proč ? – nechce mluvit, ale umí
                         – nemůže (má psychické bariéry)
      Oněmění (mutismus) – snaha navázat kontakt, ale né verbální
            - totální (nikdy a s nikým)
            - výběrový (elektivní)
                     jen někdy a s někým
                     příčiny – psychické trauma
      funkční narušení centra, ale mozek není porušen → sociogenní faktory
3. Poruchy zvuku řeči
      Brebtavost
            jedna z příčin je LMD
            mluví strašně rychle a polyká určité hlásky, slabiky ba dokonce celá slova
            nepříjemná pro jeho okolí
            můžete upozornit
                například se dotknete jeho ruky
      Huhňavost
            porucha rezonance (deformace nosní přepážky)
            LMD
4. Vady výslovnosti
      Patlavost (dyslalie)
            - slovní
            - slabiková
             - hlásková
            nesprávně vyslovuje, zaměňuje (ž za ř) nebo vynechává
            podle toho jaké písmena vynechává
                      - sigmatismus (C, S, Z)
                      - rotacismus (špatné vyslovování R)
                  - rotacismus bohemicus (Ř)

ŘEČOVÉ PORUCHY (první zpracování)
1. Plynulost řečového pochodu (poruchy dynamiky)
      Koktavost (balbuties)
          člověk opakuje první slabiky nebo celá slova na začátku věty
          prodlužování slabik
        ambulantní logopedická péče
          většinou kluci
          vada přechodná nebo celoživotní pak ale může nastat logofobie (strach mluvit) – nesprávné vedení rodičů
          !!!!! na koktavost nesmíte upozorňovat !!!!!
          příčiny
            dříve – neurotická porucha řeči
            dnes – neurologické vyšetření
                        biologický podklad
          spouštěcí mechanismus
            přetížení NS
            1. třída (psychická zátěž – změna prostředí)
            úlek
            z napodobení
      Brebtavost
          mluví strašně rychle a polyká určité hlásky, slabiky ba dokonce celá slova

nepříjemná pro jeho okolí
          můžete upozornit
            například se dotknete jeho ruky
2. Výslovnost řeči
      do 7 let by dítě mělo umět všechny hlásky
      po 7 letech → poruchy
      3 – 4 roky: samohlásky, souhlásky
      4 roky: hlásky m, n, d, t
          nesprávné sykavky (ustálí se do 5-6 let)
      l, r, ř – artikulačně nejtěžší hlásky do 7 let věku
      Patlavost (dyslalie)
3. Gramatická stránka
      Agramatismus
          špatné pádové koncovky
          záleží na řečovém vzoru
4. Opožděný vývoj řeči
      celková porucha
   chudá slovní zásoba (aktivní i pasivní)
      chybí obecné, nadřazené smysly
      váže se nesprávná výslovnost, ale i gramatická stránka

ZVLÁŠTNOSTI OBDOBÍ ÚTLÉHO VĚKU – KOJENEC, BATOLE

POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ
   1. Dětství
1. Předškolní období
- kojenecké (nemluvnické) období
0 – 1
porod → chůze, řeč
- novorozenec
kojenec
- batole
1-3 roky
chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
- předškolní věk (3-6 let)
vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů
2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12) ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání
        3. Období staršího školního věku
                   - období puberty (10-12 → 15-16)
                        pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
                   - období adolescence (15-16 → 18-21)
                        pohlavní zralost → psychická a sociální zralost

KOJENEC
Fyzické změny
   V kojeneckém období – nárůst váhy a míry
      po porodu: 3 500 g, 50 cm
      v 1 roce: váha individuální Ø 8 – 10 kg, 75 cm
   dochází ke zpevňování kostí
Analyzátory
zkvalitnění citlivosti analyzátorů
      všechny analyzátory začínají fungovat do 2 dnů po porodu
Chůze
   první pokusy o chůzi už v 7. měsíci
Uchopení
   okolo 3. měsíce se objevuje mimovolní sahaní po předmětech
   okolo 6. měsíce: se snaží uchopovat po předmětech
   okolo 9. měsíce: palec se staví proti ostatním prstům → uchopí předmět
   kolem roku se snaží brát 2 předměty do ruky
Myšlení
   mezi 4. a 5. měsícem se objevují účelové reakce
      příklad – dítě vyhodí hračku, začne křičet → přivolá matku (1. projevy myšlení)
Řeč
   2 týdny po porodu se objeví brumlání (broukání)
      objevují se ve chvílích klidu
      je to předřečový projev do 3 měsíců
   do konce ½ roku: broukavý monolog (brouká už 10 minut) je mu dobře
   1. půlrok: mimovolná echolálie (=napodobování zvuků z okolí)
Slova
   na konci 1. roku se objevují záměrně pokládaná slova
   používá 10-20 slov (i „vlastní výroky“) → aktivní slovní zásoba
   pasivní slovní zásoba
      5 x větší, slovům rozumí, ale neříká je
Paměť
   okolo 6. měsíce se objevuje možnost uchování v paměti 2 – 3 dny
   okolo 1 roku – uchování v rozsahu 2 až 3 týdnů
Dominantní činnosti
   manipulační činnost (začíná mezi 4 a 5 měsícem)
   přemisťovací aktivity
     experimentace (příklad – tahá za ubrus, zkouší co to je a na co to je) - Co to je


OBDOBÍ BATOLETE (1-3)

Ohraničeno
chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle

Fyzické vlastnosti
lokomoční pohyb, batolení → batole
Ø 75cm → 90 – 105 cm
Ø 10 kg → 14 – 15 kg
hmotnost mozku: 900 g → 1000 g
začíná chodit – do 2 let bez opory

Osvojování dovedností a návyků
- samoobsluhy
-   hygienické (2 let – nepočůrávají se, mytí rukou)
-   stolování (1 rok – pití z hrníčku, 2 rok – lžíce)
-   oblékání, svlékání (1 rok – čepice, tepláky)
-   obouvání (zip)
- sociokulturní
   - postupné získávání držení tužky
      1 rok – tužka v celé dlani, pohyb vychází z ramene, netrefí se na papír
      2 rok – pohyb vychází z loktu, do formátu A3
      3 rok – ze zápěstí, A4, „nehezké držení“
   - listovat v knize
   - navlékat korálky
   - zacházení s kostkami
      → výsledek rozumových schopností
      1 rok – nepovažuje kostky za stavební materiál
                  experimentuje, hledá možnosti použití (bouchání, ........)
      14 – 15 měsíc – staví věž ze dvou kostek
      20 měsíc – snaha postavit větší
      konec 2 roku – ze 3 až 4 kostek
      → vypovídá to o jemné motorice a zrakově pohybové koordinaci
   - míč
      do 2 let nezvládá chytání
      hod ze zdola
      3 rok – chytání – ruka + oko (soustředěnost)
- lokomoční pohyby
   - chůze
      1 rok – neobratná
      2 roky – chůze do schodů (přísunový)
      2,5 – chůze ze schodů
      po 3 roce – střídavá chůze
   - běh
      2 rok – neohrabaný
   - poskoky
   - přísunový krok
   - pokus o zacházení s kladívkem – kolem 3 roku
   - nápodoba s nůžky
       utírat prach, zametání → dělají něco stejného jako dospělí a proto velice stoupnou ve svých očích

Tělesný vývoj
osifikace – zpevňování kostí
   v této době větší výskyt deformací než zlomenin kostí
je důležitá správná životospráva
   - výživa
   - pravidelnost příjmu potravy
   - přiměřená doba spánku (8 – 12 hodin)
      i denní spánek
   - zajistit svobodnou (přirozenou) volnost
      prostor pro spontánní pohyb



- Druhy laterality
   - vyhraněná lateralita
      vše napravo nebo nalevo
      lze určit na konci 3 roku
   - nevyhraněná lateralita
      jedno u to a podruhé ono
      lze určit 5 – 6 rokem
   - překřížená lateralita
      trvale píše pravou, ale dívá se levou
      i v podobě: ruka a noha
      méně: oko a noha
      nejčastěji: oko a ruka
- Lateralita je podmíněna dominancí opačné mozkové hemisféry
- Při narození šance 50 na 50 %
   nevyhraněná → na praváka (nenásilné)
   překřížené → menší problém, přecvičování
- Zjištění
   kterou rukou to poprvé uchopí
   kladení posledních kostek
   navlékání korálků (pohybující se = dominantní)
   jídlo, kterou méně omylů
   noha – kopání do míče
   oko – klíčová dírka
   později – překřížení rukou
   stoj na jedné noze, na které déle

Zvláštnosti
- pohybového ústrojí
   - relativně kratší dýchací cesty → infekce horních dýchacích cest
   - nedokonalá termoregulace (→ více nemocí)
      rychle reaguje na změnu teploty
- psychiky
   činnost receptorů – zpřesňování vjemů
                                 součinnost analyzátorů
                                 hmat, zrak, sluch

Poznávací procesy (představivost, fantazie)
- ve 2 roce dochází k delší době uchování představy → dítě je schopno žít z představ (→ nejvíce se to promítá do hry)
- fantazijní představy – „pes větší než dům“
   nepravá lež – někdy nazvaná lží (nedostatečné poznatky z minulosti) bez úmyslu, netrestat
- prolínají se pamětní představy s fantazijními
- dítě personifikuje (neživým věcem překládá živé vlastnosti)
   „sluníčko se směje“

Paměť
prodlužuje se doba uchování
Zvláštnosti
   - citovost
      lépe se uchovávají a vybavují se silným citovým podtextem
   - neúmyslnost
   - obraznost
      spíše se uchováváme to co jsme sami zažili

Myšlení
konkrétní myšlení
chápat vztahy mezi podněty, které může na vlastní smysly poznat
   Co je to Tv? nikdy ji neviděl → nevysvětlí co je to
   židle = sedí se na tom (židle a stůl)
- 1. otázka
   k upřesnění vede stále se opakující otázka – Co to je ?
   upřesnění vzájemných vztahů – konec 2. roku
   ale otázky taky slouží jako nástroj k navozování a udržení kontaktů
- 2. otázka
   kolem 3 (do 4-5) roku se objevuje otázka s hlubší podstatou
   Proč ? – dopátrat se poznatků, které nejsou vidět, navázat a udržet kontakty



disproporce mezi řečí a myšlením
   myšlení předbíhá řeči (dělá něco, ale nedokáže to popsat řečí – nenachází slov)

Řeč
ve 3 letech aktivní zásoba kolem 1000 slov
   1. podstatné jméno
   2. sloveso
   3. citoslovce, přídavné jméno
Vyjadřovací schopnosti
   1 . rok – jednočlenné věty (jedno slovo vyjadřuje mnoho významů)
      například- ham – jíst, jím, nechci
   2. rok – jednoduché věty (po. + př.)
      Pepíček ham
      nerozlišuje časy
   3. rok – Věty delší i souvětí
      ignoruje většinu gramatických pravidel
Zvláštnosti řeči (poruchy)
   - utváří nová slova od podstatných jmen (analogie)
      například – koloběžnit
   - nepřesnost při vyslovování dlouhých slov
      zkracují – lokomiva
      přesmyčky – fialka → filajka
                              kontejner → kojtenger
   - dětská patlavost
      nedokonalá výslovnost, ž, r, sykavky
      hodně působí Tv – děti nevidí správnou artikulaci
Podmínky vývoje řeči
   - odpovídající řečový vzor
   - dostatečný prostor pro mluvený projev
      možnost mluvit, ale i poslouchat
   - vývoj řeči u děvčat je rychlejší než u chlapců

City
rozšíření škály citů (diference citů – větší škála)
- strach
   naučená záležitost
   ztráta pocitu bezpečí a jistoty – neuspokojení
   vznik – ztráta fyzické osoby, nové místo, neznámé osoby, podněty, hluk
   od 2 let – příčiny – negativní minulá zkušenost
   narůstá objem fantazijní – strach z nereálných podnětů (čarodějnice)
- zlost
   reakce na domnělé nebo skutečné omezení svobody, v situaci neúspěchu
   3 rok → až do afektů
- žárlivost
   důsledek, reakce na domnělou nebo skutečnou ztrátu milované osoby
- radost
   do 1 roku souviseli jen se mnou
   po 1 roce – sociálně podmíněna (pochváleno, že ....)
Zvláštnost citů
   - krátkodobost
   - přechod od + k -
   - výrazný vnější projev
   - převažuje přehrávání citových projevů
   - snadná ovlivnitelnost citů
Potřeba kontaktu
   dominantní potřeba kontaktu s rodiči, ale i potřeba kontaktu s vrstevníky (→ sebeuvědomění)

Činnosti
1. Experimentace
   neúmyslný cíl, spontánní
   vyplývá z potřeby aktivity
2. Hra (konec 2 roku)
   stanoví si jednotlivé cíle → hra (přinést kostky)
   - Individuální hry
      ze začátku

zvláštnost – nechce si hrát s nikým jiným
                           nesnese ho vedle sebe
   - Paralelní hry
      hraje si sám, ale už vedle sebe někoho snese
   - Párové hry = hravé spolupráce
      kolem 3 roku
      dítěti se líbí ta hračka toho druhého
      většinou končí konfliktem (neovládají sem, špatná řeč → nedorozumí se)
     Druhy her
      nápodoba skutečnosti
      podstatou je pohyb – tvoří spontánní tělesné aktivity
      hry s dostupným materiálem – písek, voda, stavebnice, hračky, .......
      potřebuje prostředek (nezná imaginaci)
3. Kresba

Sebeuvědomění
průběh 3 roku
   paralelní hry (sledovat toho druhého) dopomáhají k sebeuvědomění
   rozdíl „já“ a „nejá“
konec 3 roku
   uvědomování vlastních odlišností (zjevně pozorovatelné podněty – NÉ z oblasti psychiky)
dítě se z 3 osoby dosáhne do 1. osoby „Já“
Navenek
   oslovení „Já“
   začne na sebe upozorňovat „Já jsem papala“
   vyzdvihuje některé své aktivity
   reaguje na svůj obraz v zrcadle

Rozvoj vůle
do 2(3) roku, ale ovlivňovány (dány) někým jiným
ve 3 roce – dítě si stanovuje bezprostřední cíle a snaží se je dosáhnout
   cíl vyplyne ze situace (chce stavět věž, protože vidí kostky)
První negativismus
   objevují se tendence (cíle) jsou neuskutečnitelné (v jeho možnostech to není), dospělí to usměrňuje → KONFLIKT
      navenek to vypadá, že dělá protiklad než chce dospělí (dítě nedokáže odhadnout své schopnosti, nemá minulou
      zkušenost) – první negativismus
   dítě nechce zákazy, příkazy
      chce aby bylo vysvětlovány, přesvědčováno ho
   může to přejít do vědomého postavení do opozice
i když si na ně neudělá čas, použije příkaz
jako přirozený jev do 5 roku
jsou to „hry s vůlí“ (vytrvalost, samostatnost)
pozitivní vývojový jev → rozvoj vlastní vůle
utvářejí se první počátky vztahu k sobě samotnému = sebekoncepce

CHARAKTERISTIKA PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU

POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ
   1. Dětství
            1. Předškolní období
                   - kojenecké (nemluvnické) období
                        0 – 1
                        porod → chůze, řeč
                        - novorozenec
                           - kojenec
                   - batole
                        1-3 roky
                        chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
                  - předškolní věk (3-6 let)
                        vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů
            2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12)
                   ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání
            3. Období staršího školního věku
                   - období puberty (10-12 → 15-16)
                        pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
                   - období adolescence (15-16 → 18-21)
                        pohlavní zralost → psychická a sociální zralost


PŘEDŠKOLNÍ VĚK

Tělesný vývoj
80–90 cm → 111–120 cm
14–15 kg → 25–28 kg
nárůst dlouhých kostí (5-6 cm za 1 rok) ......neúměrné k váze (2 –2,5 kg za 1 rok)
pokračuje osifikace
   ke zpevnění spojení kostí, chrupavek, zřídka zlomeniny
ohrožen deformací páteře (proto nutné přidat do denního režimu tělocvik)
ohrožen plochou nohou
větší obranyschopnost vůči nemocem, ale v kolektivu se častěji nakazí

Pohybový vývoj
- obrovská potřeba pohybu
   větší zátěž je sedět než běhat
→ zdokonalují se pohybové schopnosti (hrubá motorika)
   převažuje vzruch nad útlumem
   lepší koordinace pohybu – prolézání, kotrmelec, jízda na tříkolce, koloběžka, holubička, chůze na lavičce
   nedoporučuje se bruslení, tenisová raketa
   zvládají – předplavecké výchovy (pohybové hry ve vodě, základy lyžování)
- návyky sebeobsluhy
   oblékání
   jemná motorika – knoflíky
   5 – 6 let – vázání kliček, stříhání, zatloukání hřebíku, tvarovací hmoty
                  hod vrchem, chytání míče
rádi pomáhají dospělým – utírání prachu
   → utváření zdravého sebevědomí

Psychický vývoj
NS – dozrávání
   postupně k opouzdřování nervových vláken
   převažuje vzruch (vysoká rychlost)
   dozrávání center v kůře mozkové
   na mozku – 90 % hmotnosti míry dospělého jedince
Poznávací procesy
- vnímání
   na základě receptorů
- zrak
   orientuje se v základních barvách – ž, č, m, z

pro základní orientaci ve světě
   vlastnost předmětu vysoká X nízká
                              daleko X blízko
                                 vedle, vpředu, vzadu
   upřesňování orientace v prostoru
   pravoúhlá orientace (na svém těle)
   postupně – doplňkové barvy
- sluch
   vzdálenost předmětu (daleko, blízko)
   důležitý pro rozvoj řeči
   hrubě odhadneme jestli má hudební sluch
   napodobuje zvuky z okolí
   může se objevovat nepřesnosti – projevy nemoci LMD
- začíná se orientovat v čase
   na základě minulé zkušenosti
   rozlišuje časové úseky během dne (den a noc)
   → ráno, odpoledne, večer
   → týden
   děti přeceňují časové úseky
- zvláštnosti vnímání
   - celistvost vnímání
      vnímá podnět jako celek
      nezaměřuje se na detaily
      židle – dá se na ní sedět, neví kolik má nohou
     - závislost na citech (citovost)
      jestli si něčeho všimne, pak to musí být výrazné (barva, tvar)
   - závislost na fyziologickém stavu
      před, při a po chorobném stavu
      když není v pohodě, pak jde všechno kolem něj, nevnímá
      při neuspokojení potřeb

Myšlení a řeč
nejdůležitější receptory: zrak a sluch
zdokonalují se všechna formy myšlení
pojmy mají úzký rozsah (maminka – moje)
soudy jsou poznamenány nedostatečnou minulou zkušeností a jsou tvořeny na způsob analogie
personifikace: neumí přemýšlet abstraktně (leží sníh)
promítá se fantazie

Řeč
slovní zásoba: 3 – 3,5 tisíc slov
podstatná jména, slovesa, přídavná jména, příslovce, číslovky
snižuje se dětská patlavost (6 let   20 %)
   chybí zpětná vazba
zvládá vyjádření svých vlastních potřeb a požadavků
dokáže reagovat na požadavky okolí
otázky typu: „Co by bylo kdyby?“
řeč zaostává za myšlením
řeč předbíhá myšlení: dítě používá „prázdná slova“, kterým nerozumí
vlastní slova (pečeta, prsník)
některé abstraktní výrazy (nábytek, ovoce)
období 3 – 6 let = období senzitivní pro vznik řeči
většina dětí navštěvuje školky

City
forma prožívání citů v podobě afektu
nedostatek útlumových reakcí
doprovod při všech aktivitách, nedokáže dělat něco bez prožívání
rozšiřuje se škála citových projevů, to je nejvíce patrné v oblasti vyšších citů
nejčastější podnět pro vznik strachu jsou nenormální (nereálné) podněty (ježibaba)
příjemné citové kvality
radost z „oblékání“
city sociální: nejsilnější jsou city k dospělým, pocit bezpečí a jistoty
dospěláci jsou předmětem nápodoby
kolem 4. roku identifikace s dospělým stejného pohlaví → ochrana pohlaví


důležitý je vrstevnický kontakt, z toho se tvoří vztah k sobě samému
většina dětí: optimistický náhled (chvála, upozorňování na své činnosti a výtvory)
dítě neupřednostňuje děti nějakého pohlaví → heterogenní skupiny
děti se nedokáží omezit ve svých potřebách → konflikt neumějí se domluvit

Osobnost
obrovská šíře zájmů
časté střídání může vést k tomu, že zjistí v čem vynikají
určité náznaky temperamentu
s 80 % jistotou můžeme určit flegmatika
i melancholika, ale projevy mohou být následky deprivace

Činnosti
1. Hra
   je to nezastupitelná činnost v dětském životě = konstruktivní hry (materiály – písek, LEGO)
   úlohové (námětové) hry.......prodavač, doktor
   umožňují napodobovat dospělé tvory
   když si hraje, tak se vžívá do role dospělého, sloupá ve svých očích
   hry s pravidly (která jsou předem určená)
      a. Pohybové
                  zajíček, pešek, rybář
      b. Didaktické
                  stolní hry (člověče, pexeso, puzzle, domino)
   přispívají ke zvýšení
   vedle hry se objevuje zájem o práci, obzvlášť o tu, kde zastávají práci dospělého
   jsou to cílené činnosti → rozvoj sebeovládání
2. Kresba
   1 rok – čárání, pohyb vychází z ramene, tužka v dlani
   1-2 rok – pohyb z lokte, formát A3
   2 rok – stadium čmáranic
                bezobsažné – načmárá, pak řekne co to je
                obsažné – předem určí co to bude
   3 rok – tužku drží v konečkách prstů
               stadium hlavonožců (hlava + něco co představuje končetiny, někdy i oči a ústa)
   4 rok – snaží se zachytit hlavní části těla (vlasy, uši, oči, nos, pusa), ale chybí krk
   5 rok – náznak nohou (né přímky), krk
   5-6 rok – dítě odlišuje typické znaky (dlouhé vlasy, vousy, korunky)

   Kresba slouží k vyjádření IQ
                   MV                                  MV ... mentální věk (podle kresby)
      IQ= ---------                               ChV.....chronologický věk
                  ChV

   Zvláštnosti kresby dítěte
      1. Transparence
             dítě nakreslí vše co ví, ale ne to co vidí
             například auto z boku má 4 kola


      2. Schematismus
          každý podnět má zjednodušená schéma
             například korunka stále dvoucípá, auto
      3. Kolorit
             většina dětí preferuje jasné barvy (červená,....)
             užívá ve větší míře černou → handicap
      4. Deformace
             nesnaží se zachytit poměr velikosti mezi podněty
             promítá se citovost
      5. Automatizace
             období sluníček (je na každém obrázku)
             auto, míč

PSYCHOLOGICKÁ PROBLEMATIKA ŠKOLNÍ ZRALOSTI

POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ
   1. Dětství
            1. Předškolní období
                   - kojenecké (nemluvnické) období
                        0 – 1
                        porod → chůze, řeč
                           - novorozenec
                           - kojenec
                   - batole
                        1-3 roky
                        chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
                   - předškolní věk (3-6 let)
                        vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů
            2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12)
                   Vstup do školy + prepuberta
                   ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání
            3. Období staršího školního věku
                   - období puberty (10-12 → 15-16)
                        pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
                   - období adolescence (15-16 → 18-21)
                        pohlavní zralost → psychická a sociální zralost

VSTUP DO ŠKOLY

Následky vstupu do školy
- při vstupu do školy se dostaví změny
   - změna dosavadního života na povinný denní režim
      jsou dána pevná pravidla
   - změna priorit v činnostech
      hra → učení (primární aktivita)
      hra – pouze relaxační, kompenzační
- zesílení vlivu vrstevnické skupiny
   narůstá potřeba být co nejvíce ve vrstevnické skupině
- škola zaujímá novou sociální roli = žák
   přináší i povinnost

Problematika školní zralosti
školní zralost = stupeň celkové vyspělosti = bez velkých potíží zvládá školní požadavky
školní zralost se posuzuje v oblastech a kritériích

Oblasti posuzování školní zralosti
1. Oblast tělesné (fyzické) zralosti
   - kosterně svalová soustava
      menší výška, váha → deformace páteře, ploché nohy
   - oblast jemné motoriky
      nutné pro zvládnutí výuky psaní
      požadavky: umí držet tužku, umí s ní zacházet, stříhání, lepení, skládání
   - zjištění zrakově – pohybové koordinace
      ruka je schopna zvládnout to co dostane pokynem oko
2. Oblast mentální zralosti
   - vnímání
      jako celek (i skutečnosti)
      analytické vnímání
   - představivost
       na základě údajů udělat představu
      předpoklad – minulé zkušenosti
   - pozornost
      - doba soustředění do 20 minut
             proto je nutné střídat činnosti
             nemá být jednotvárná či v jedné poloze
      - neúmyslná

   - nedostatečně vyvinuté tlumící reakce
   - paměť
      neúmyslná
      převažuje mechanická
   - myšlení
      všechny druhy myšlení (soudy, úsudky a pojmy)
      na základě analogie – soudy i úsudky jsou špatné
   - řeč
      3,5 tisíce slov (pasivní 5 až 6 tisíc slov)
      optimální je, když dítě nemá žádnou mluvnickou vadu (vada stěžuje učení)
3. Citová a sociální zralost
   převažují citové projevy nad racionálními
   zastoupeny vyšší city
   formy: afekty
nedostatečná seberegulace
   - sociální
      základní orientace ve společenských normách
      zvládá návyky sebeobsluhy
   - emocionální nezávislost
      mělo by vydržet nějakou dobu bez přítomnosti rodičů
Dítě by mělo mít obrovský zájem o poznání nového (nezralé = nechce poznávat)

Kritéria školní zralosti
1. Stáří dítěte
   všechny děti narozené do 31.8. musí nastoupit do povinné školní docházky (děti narozené po 31.12. – záleží na rodičích)
   odklad školní docházky je možný o 1 až 2 roky
2. Tělesné ukazovatele
   - celkový vzhled dítěte
      ustupující předškolní baculatost
      objevuje se pás
      ustupuje čelo
   - Filipínská míra
      dominantní ruka přes hlavu na boltec ucha
      nedosáhne: víc jak 2 cm → nezralost
   - stav ozubení
      výměna mléčného chrupu (20)
2. Psychické ukazatele
   zkoušky jimiž zjišťujeme psychickou zralost = TESTY ŠKOLNÍ ZRALOSTI
   zjišťujeme psychickou zralost, jemnou motoriku, koordinaci ruka-oko, řečové schopnosti
   - Kern – Jiráskův test
      tento test má 2 části
      1. část – neverbální (má 3 úlohy)
                  a. Kresba lidské postavy
                  b. Obkreslení seskupení 10 teček (jemná motorika)
                  c. Opsaní textu (zrakově-pohybová koordinace)
      2. část – verbální (individuální)
                  touto částí zjišťujeme úroveň poznávacích procesů
                     popis obrázku, skládat útvar podle předlohy
                  úroveň všeobecných vědomostí
                     vlajka, z čeho je vajíčko, největší město,.......
                  úroveň řečového projevu
                     popsání svého díla
                     pozpátku – 4, 7, 8, 9
                     opakování věty, čísel
   - Terman – Merillová (od 3 do 15 let)
      ОООХ    „Ukaž na to, co tam nepatří. Nebo co je tam špatně?“


   - Edfeldův – reverzní test
      předpoklad – děti předškolního věku mají tendenci zaměňovat zrcadlové znaky
   předškolní – je stejné
      zaměřuje se na postupné ubývání reverzních schopností
      školní – zralé – nemělo by zaměňovat
      test obsahuje 84 párů ( výsledek: 0 – 51 → nezralé
                                          ⅔ nezralost

Školní nezralost a její příčiny
1. Omezení rozumových schopností
   mírná mentální retardace (85 – 70) – „slaboduchost“
   za trvalé asistence je schopno po odkladu jít do školy
2. Opoždění rozumových schopností
   abnormalita v tělesném vývoji (dlouhodobá nemoc, úraz)
   sociální
3. Nerovnoměrný vývoj rozumových schopností
   LMD – drobná poranění mozku v období perinatálním, v době porodu nebo krátce po porodu (do 2 let)
   nevedou ke snížení obecných rozumových schopností, ale způsobují, že mu některé činnosti nejdou, ale mohou být
   činnosti ve kterých vynikají
   - příznakem je porucha pozornosti
   - důsledkem jsou vývojové poruchy učení
4. Sociální příčiny
   - nevhodný výchovný styl
      autoritativní (nepřipouští rozvoj osobnosti)
      liberální, brutální, ambiciózní, senzitivní, výchovná zanedbalost
   - nevhodný styl působení učitele
      špatné hodnocení, autoritativní, subjektivní, vrstevnické skupiny, nevhodný vzor
Prvotní projev při zařazení nezralého dítěte do školy
vstup do školy → nezvládá učení → výchovné problémy


PREPUBERTA

nazývána taky – Obdobím mladšího školního věku
hranice: ztráta mléčných zubů (6-7) → pohlavní dozrávání (10-12)

Fyzický vývoj
zrychlené tempo růstu do výšky (hlavně dlouhé kosti 6-8 cm)
výška: 115 → 140 (neúměrné k hmotnosti)
pokračuje osifikace
zvyšuje se výkonnost svalů, nárůst fyzické síly
obrovská potřeba pohybu (X je ve škole)
spánek ( 9-10 hod) nutné jinak dojde k přetížení organismu
dobrá hrubá motorika (koordinuje)
zdokonalují pohyby jemné motoriky

Psychické projevy
v 10 letech má dítě velký mozek jako dospělý člověk
10 rok – činnost 2. signální soustavy – podstatou je řeč a myšlení

Vnímání
všímá si detailů (obrazy, vjemy jsou celkem přesné)
zdokonaluje se

Pozornost
škola požaduje charakter. pozorování
převažuje vzruch nad útlumem (od jedné činnosti k druhé) → srovnatelná s dospělými
prodlužujeme to tím, že do toho dáváme citovou angažovanost (údiv, překvapení) → zkvalitnění vjemů

Představy
poměrně chudý (obecná představa) – nedostatečná minulá zkušenost (obsahově chudší, útržkovitě)
projevy vrcholí identismus (kolem 7-9 roku)
živé barevné představy (ještě není skutečné)

Fantazie
rozrůstá se tím co se dítě dozvídá ve škole (četba, Tv)
   - Konstruktivně – tvořivá fantazie
      promítá se do hrových činností
      konstruktivní hry – stavebnice všeho druhu
   - Rekonstrukční fantazie
   uplatňuje se ve šk

Paměť
zvláštnost – převažuje mechanická paměť
   malá slovní zásoba – lehčí se to učit nazpaměť
dítě nemá schopnost třídit poznatky do systému
rodič podává „předsystémované“ poznatky
ze začátku neúmyslná paměť
   dá se změnit u potřeb, zájmů dítěte → úmysl
převažuje paměť závislá na citech

Myšlení
převažuje konkrétní myšlení
   výsledek – soud, úsudek, pojem
   pojem – závislé na minulé zkušenosti
   subjektivnost
neustále přibývá zkušeností
   → pojmy jsou nestálé (obsahem i rozsahem)
zpřesňování pojmů
   v tomto období nepochybuje o pravdivosti pojmů od dospělých
přesněji se orientují v čase (umí hodiny), ale stále přeceňuje
zpřesňuje pojmy v prostoru
8 rok ←•→ (ustálení)
už ví, že je to vzhledem k mému postavení v prostoru
nemá jasno v počtu a množství (chybí abstrakce – 5 prstů neví)



Ač je to stejné množství,
dítě ti řekne že více vody je v A
Vychází to z činnosti receptorů

Řeč
potřeba k myšlení
v 6 letech – 3,5 tisíce slov
pasivní slovní zásoba
   6 let- 6-6,5 tisíce → 7let - 18 tisíc slov
patlavost vede k horším výsledkům ve škole

City
období, kdy se dítě pídí po nových poznatcích
chápe smrt jako nevratné
dítě je nejcitlivější mezi 6-7 a 10 rokem
ohrozit žádaný vývoj dítěte
   - strach (zůstává)
       - z nereálných podnětů (babajaga)
       - z reálného nebezpečí
            negativní minulá zkušenost (nemoc, bouřka, tma, smrt blízkých)
         60 % dětí se bojí školy ( 1-2 % oprávněně)
- pocit libosti (štěstí, radost)
       sociálně podmíněné podněty (poděkování)
Vyšší city
   - intelektuální city
      zdrojem těchto citů je škola (1+1=2 → radost)
   - estetické city
      přejímají je od dospělých
      hodnocení (postojů) vůči uměleckým dílům – nerozumí abstraktním obrazům
   - morální city
      škola je silným činitelem
      „je a není správné“
   - sociální city
      1. vztah k dospělým
             intenzita k učiteli
      2. vztah k vrstevníkům

rozšiřují se city na vrstevníky → potřeba vrstevnických kontaktů
             1. třída – vytváření ezosexuálních skupin (chlapci zvlášť a dívky zvlášť)
                  nepřátelské tendence
                  chlapci – více aktivity, dívky – méně, ale je
                  dospělý usměrňují jejich spory
                  oblíbené činnosti – míčové hry, ale i didaktické
      3. vztah k sobě samotnému
             podle postavení (vztahu) ve skupině soudí postoj k sobě
             optimistický extravert – neustálá potřeba něco sdělovat (otevřená komunikace)
             obrovská paleta zájmů

Činnosti
- Hra
   hra zastává důležité místo
   nezbytný prostředek pro utváření zdravé osobnosti
   nezbytný doplněk učení, kompenzační prostředek
   funkce socializační a rozšiřuje slovní zásobu
   nezastupitelná (není formativní)
   první je učení až pak hra
- Učení
   dítě se chce samo dozvídat
   učení uspokojuje touhu po vědění
   forma orientačně – pátracího reflexu
- Práce
   vzrůstá zájem o práci
   v pracovní činnosti se cítí jako partner dospělého (pocit rovnoprávnosti vůči dospělým)

Problémy
vznikají na základě narušení sociálních vztahů
příznaky: neurotické projevy až neurózy
- neurotické projevy
   záškuby drobného svalstva (tiky)
   poruchy spánku, příjmu potravy (nechutenství)
   psychogenní zvracení
- vegetativní neurózy
   pomočování (noční i denní)
   neschopnost udržet stolici (enkopréza)
   hysterie (snaha o upoutání pozornosti)
- neurózy řeči
   - mluvní negativismus (nechce komunikovat)
      proč ? – nechce mluvit, ale umí
                   – nemůže (má psychické bariéry)
   - oněmění (mutismus) – snaha navázat kontakt, ale né verbální
      - totální (nikdy a s nikým)
      - výběrový (elektivní)
             jen někdy a s někým
             příčiny – psychické trauma
   - koktavost

CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ PUBERTY A ADOLESCENCE

POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ
   1. Dětství
            1. Předškolní období
                   - kojenecké (nemluvnické) období
                        0 – 1
                        porod → chůze, řeč
                           - novorozenec
                           - kojenec
                   - batole
                        1-3 roky
                        chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
                   - předškolní věk (3-6 let)
                        vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů
            2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12)
                   Vstup do školy + prepuberta
                   ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání
            3. Období staršího školního věku
                   - období puberty (10-12 → 15-16)
                        pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
                   - období adolescence (15-16 → 18-21)
                        pohlavní zralost → psychická a sociální zralost
   2. Dospělost
            sociální mezník – výkon profese
            →ukončení profese (nárok na starobní důchod)
            1. Raná dospělost ( 20→30)
            2. Střední dospělost (30 → 45)
            3. Starší dospělost ( 45→60)
   3. Stáří
            starší 60 let


PUBERTA (10-12 → 15-16)

Nazváno podle pubes = ochlupení
Změny, které budou dokončena v pubertě
   - tělesný vzhled
   - projevy k druhým osobám
   - postoj k sobě samotnému
Nástup puberty je podmíněn (činitel)
   - dříve o 1-2 roky u dívek
      ¨dívky větší
   - životospráva (nevhodné podmínky zpomalují nástup puberty)
   - zeměpisná šířka (podmínky)
        teplé krajiny – dřívější nástup puberty
   - dědičnost

Změny
1. Tělesný vzhled
   zvýšení tempa nárůstu dlouhých kostí
   zhoršuje se koordinace pohybu
      způsobené nevyspělostí pohybových schopností s narostlými kostmi → více úsilí na posud zvládající úkony →
      → dřívější únava →přetížení organismu
   neúměrně přibývá váha
2. Postoj k dospělým
   dospělí přestává být pro děti autoritou
   tendence zaujmout rovnocenný postoj k dospělému
   období 2. vzdoru
3. postoj k sobě samotnému
   optimistický extravert → pesimistický introvert
   zvyšuje se zaměřenost na sebe sama
   důsledek: na sobě vidí spíše nedostatky
16



Hranice
pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost

Tělesný vývoj
8-12 cm za rok
růst ukončen u dívek kolem 15 roku
                     u chlapců kolem 18 roku
hormon hypofýzy – růstový hormon
   vylučuje hormon, který určuje nástup a průběh pohlavního dozrávání
   → promítá se do fyzického vývoje
             nanismus X gigantismus
   → brzlík
             poruchy v oblasti pohlavního dozrávání
                  předčasné
                     CH – v dospělosti oblíbenější, větší suverenity
                     D – negativní dopad, středem pozornosti nechtěné (rostou prsa) → zátěž pro dívku
                  opožděné
                     CH – obrovské vnitřní konflikty
                     D – nemá vliv
Sekundární pohlavní znaky
   Dívky
      první signály kolem 9-10 roku
      zvětšování prsou
      rozšiřování pánevní kostí
      ochlupení
      nárůst tukové tkáně
      výška ↑
      12-13: 1. menstruace
      14-15: zaoblení tvarů
   Chlapci
      11-12: ochlupení
            vzrůst vnějších pohlavních orgánů
            vzrůst hrtanu
            mutace (až o oktávu)
      15-16: zrání pohlavních buněk
Malá koordinace pohybu (nedokonalost činnosti mozku)
velké úsilí → únava → přetížení

Duševní vývoj

NS
nabývá na činnosti druhé signální soustavy
(myšlení, řeč) – zprostředkovaně (přijme řeč a myšlení zpracuje)
mozek jako u dospělého
zbrázďování mozku – zvětšuje se povrch = šedá kůra
= psychická činnost

Poznávání - vnímání
propojeno s vůlí
záměrný cílevědomé pozorování

Představivost
utváření obecných představ
tendence rozumět obsahu abstraktních pojmů

Fantazie
bdělé snění (spojené s budoucností)
   duševní odpočinek
tvořivá fantazie
   originální výtvory (kulinářské speciality, poezie, próza, výtvarné)

Pozornost
dochází k roztržitosti (1. – 2. rok)
   než se srovná s tělem
nízká koncentrace
16



Paměť
mechanická → absolutní odpor k mechanické paměti
úmyslná spíše logická

Myšlení
je schopen dávat pojmy do souvislostí
„myšlení o myšlení“ – abstraktní myšlení
schopen (ochoten) diskutovat dlouho o tom co je to spravedlnost
není potřeba jak to vidí druzí
důležité – přijít na originální myšlení
       divergentní myšlení
formy myšlení
   obrovská touha utváření soudů a úsudků (plané filosofování)

Řeč
rozšiřuje se slovník
tendence vytváření vlastních slov (odlišit se tak od dospělých)

Písemné výtvory
větší potřeba košatějších výtvorů

City
promítají se sem biologické změny
    → vliv na city (hlavně na projevy)
afekt – reaguje nepřiměřeně na podnět
afekt – netečnost
   = výkyvy v citových projevech (citová labilita)
obsahem citů je většinou nelibost

Vyšší city
přispívají z vlastních činností
- Sociální city
   obrovské změny
   projevy k druhým lidem (dospělým, vrstevníci, k sobě)
   1. Vztah k dospělým
       absolutní pád autority (vymanit se ze závislosti na dospělých, ale né na materiální stránce)
      „morální absolutismus“ – nevidí na dospělých nic dobrého → zavrhnutí dospělých
      potřeba po citové nezávislosti na dospělých
      paradoxní fáze – udělá pravý opak než se od něho čeká
      formy prožívání – afekty (od + k -)
      období – vulkanismu
       příčiny – nedozrálost nervové soustavy (vzruch > útlumem)
   2. Vztah k vrstevníkům
      změny ve skupině – obrovská potřeba sounáležitosti, být co nejvíce s vrstevníky, protože mají stejné problémy
      → přispívají k utváření zdravého sebevědomí
      Vztah ke skupině druhého pohlaví
             jsou 2 fáze
             1. Fáze erotického cítění
                  u děvčat intenzivnější
                  hledají eroticko – sexuální symbol
                  představuje pozitiva opačného pohlaví (vzor)
                  zpěváci, herci, sportovci
                  v 99% idol o tom neví
                  fáze zbožňování, ale nechce opětování
               mezi 12-13 rokem, u dívek dříve
             2. Fáze flirtování
                  v podobě oboustranného vztahu (zájmu)
                  vnější vzhled je nejdůležitější
                  stadium romantických lásek
                  nejedná se o tělesné kontakty
                  objektem zájmu je osoba dosažitelná
                  hranice prvního sexuální zkušenosti se snižuje
   3. Vztah k sobě samému
      ústředním projevem – introverze (sebepoznávání – pozorování vlastních projevů)
      podceňování – jedinec většinou na sobě vidí nedostatky, které si ve většině případů jen vymýšlí
16



                                 nedůvěra k sobě → až v komplex méněcennosti
      přeceňování – „Jsem nejkrásnější, já všechno spasím“
                                 obrovské sebepřeceňování
                                 méně, ale jsou (více obvyklé je podceňování)
                                 důsledkem upozornění na sebe sama
                                 zveličuje svoje projevy (účelová reakce)
      Tyto dvě období se střídají
V této době nejčastější pokusy o sebevraždu v důsledku dlouhodobých období v záporném hodnocení
V této době očekává od dospělého, že budou zvýrazněny jeho přednosti
Až bude dospělý vymlouvat jeho domnělé špatné vlastnosti tak mu pubescent neuvěří

Projevy období 2. vzdoru (negativismu)
   záměrná, uvědomělá tendence stavět své názory proti dospělým
   podepisuje se sem touha dosáhnout to za každou cenu
   ideální je, když rozhodnutí padne dohromady
      pubescent = rovnocenný partner
   pubescent nechce být manipulován, ale otevřen radám (nabídkám)
   chce diskutovat

Osobnost
   zájmy – individualizace zájmů
      ale vyváženost pasivních (receptivních) a aktivních zájmů
      obrovský zájem o pohybové aktivity
      není rozdíl mezi zájmy pohyb. chlapců a dívek
   ke konci období
      První směrová volba povolání
             výběr v souladu se zájmem adolescenta


ADOLESCENCE (14-16 → 18-20)

Hranice – pohlavní zralost → sociální a psychická zralost
adolescence = mohutnění
zákon – 18 rok – vyvrcholení právní dospělosti

Tělesny vývoj, pohyb
ukončení růstu (D – do 18 let, CH – do 20 let)
dozrávání všech tělesných orgánů i NS
rostou 3. stoličky (zuby moudrosti)

Tělesné změny
CH – rozšiřuje se hrudník
      ztráta dětského výrazu ve tváři
      dokončení mutace (klesá)
      rozložení tukové a svalové tkáně (svalová > tuková)
D – tendence k ukládání tukové tkáně
   lepší koordinace všech pohybových dovedností

Psychika
- Vnímání
   dokonalejší tím, že jsou obohaceny minulou zkušeností
   dokonalejší - proces pozornosti se do toho zapojuje
      dokonalá schopnost koncentrace
      systematické, úmyslné
- Paměť
   absolutní odpor k mechanické
   převažuje paměť úmyslná, logická a dlouhodobá
- Řeč
   2. signální soustava – abstraktní myšlení se objevuje v řeči → rozvoj ve filosofování (abstraktní pojmy)
   řečnictví – upozorňování na sebe
   prostředek k hledání sebe sama
   tendence vytvářet vlastní slovník (žargon)
      podle toho kde studujeme (k přípravě na povolání)
      malé odlišnosti od dospělých
      závěry příliš přísné, malá tolerance
16



- Citové projevy
   obroušení vztahů mezi adolescentem a dospělými
   aspoň vyslechne a připustí, že by to mohlo být dobře
= období – proces emancipace (hledání vlastní identity)
   chce odpověď na: kdo jsem, jaký jsem (kritičtější hodnocení svých zvláštností), nalézt si svoje místečko, formulace
   žebříčku hodnot (neustále se mění)
- vztah k druhému pohlaví (polygenní stadium)
   jedinec nesetrvává dlouhodobě v jednom vztahu
   je rád v kontaktu lidí
ke konci období
   svazky, které jsou trvalejší → sňatek
Nedoporučuje se těhotenství před dovršením 20 roku


DOSPĚLOST (20 → 60)

sociální mezník → ukončení profese
dospělost se dělí na 3 období
   období rané dospělosti (20-30)
   období střední dospělosti (30-45)
   období starší dospělosti (45-60)

1. Raná
   výkon produktivní práce (ekonomická – existenční soběstačnost)
   potřeba otevřenosti spolupráce
   tendence učit se něčemu novému
   zvýšená potřeba (tendence) trávit čas s vrstevníky
   potřeby otevírat se světu = extravert
   přináší životní optimismus
   snaha o nové kontakty
   poznávat
   snaha nalézt trvalejšího partnera
   uzavírání prvních sňatků (1. dítě)
   období největší fyzické síly (výkonnosti, zdraví)
   v 25 letech – degenerace
      snižování výšky, snížení citlivosti sluchu, horši adaptace v šeru, vrásky, první stříbrné vlásky
   vrchol fyzické síly (plavci, fotbal,......)

2. Střední
   první znaky degenerativních změn
      snižuje se funkční kapacity některých orgánů, pružnost ↓ kůže → vrásky, vlásky šednou, řídnou, pružnost ↓ kloubů
      snižuje se 1 –1,2 cm
   ale vyváženo úspěchy v pracovní sféře
   konstantní místo
   stabilizace partnerských vztahů
      syndrom prázdného hnízda
   kolem 45 roku – vyšší rozvodovost
   objevuje se syndrom vyhoření (stresová situace, snaží se být dobrý tak jak před 10 lety, být stejný jako ti mladší)
      → nemoc z přepracování (vyhoření)
   M – nižší sexuální schopnost
   Ž – počátky klimaktéria

3 Starší
   psychika
       při ztrátě rozmnožovatelnosti mohou vést k pocitu méněcennosti → sebezničení
      M – ztráta fyzické schopnosti
                zhoršení pozornosti a paměti
   Konec období – zjevné degenerace
      zvýšení tukové tkáně, šedivění, pigmentové skvrny, zpomaluje se metab., zhoršení funkce receptorů (zrak, sluch)

PODSTATA PROCESU MYŠLENÍ, FORMY A DRUHY

MYŠLENÍ
Vyšší poznávací proces
Nemusí být bezprostředně zapojeny naše smysly, ale stojí na nich
poškození smyslů → odráží se to v procesu myšlení
   Např. Dítě od narození nevidomé, bude s největší pravděpodobností opožděné
Je to proces zprostředkovaného a zobecněného poznávání skutečnosti
Při myšlení operujeme s podstatnými vlastnostmi jevů a myšlení

MYŠLENKOVÉ OPERACE
na nich spočívá podstata myšlení
Indukce, dedukce, analogie
1. Analýza
       rozklad určitého celku na části
       předmět rozčleněn na části
       např. jablko je kulaté a červené
               rozdělení slova na samostatné hlásky
2. Syntéza
       spojení určitých vlastností, častí v celek
       př.: je to kulaté
3. Srovnávání
       zjišťujeme podobnost (rozdílnost) mezi několika předměty
       u dětí se trénuje pomocí různých her
4. Abstrakce
       konec předškolního věku
       člověk je schopen vydělit hlavní podstatnou vlastnost předmětu
       stranou nechává nepodstatná vlastnosti
       např. tabule je zelená, obdélníková, dřevěná ...... obec. vl
5. Zobecnění (konkretizace)
       spojujeme předměty nebo jevy do určitých skupin podle podstatných společných znaků
       např. jablko se dá jíst, hruška se dá jíst → ovoce se dá jíst

FORMY MYŠLENÍ
řečová podoba našich myšlenek
1. Pojem
       je zobrazením obecných a podstatných znaků a vztahů určité skupiny jevů
       Rozsah – je dán stupeň zobecnění
                     př. člověk – maminka – žena
       Obsah – maminka – žena, která trvale pečuje o děti
                      výčet základních znaků
Druhy pojmů – jedinečné (můj otec)
–     obecné (otec)
–     konkrétní (o různém stupni obecnosti: víno, nápoj)
–     abstraktní (pravda, svět, vztah)
–     rodové (mnohoúhelník)
–     druhové (čtverec)
2. Soud
       vyjádření vztahu mezi 2 pojmy
a.       Pravdivé – borovice je strom
b.    Nepravdivé – velryba je ryba
(škola je krásná – podoba tvrzení
škola není krásná – podoba popření)
3. Úsudek
       vyjádření vztahu mezi 2 soudy
       vyvození určitého závěru z několika soudů
       v podobě tvrzení, popření může to být pravda nebo lež
       a. Induktivní
                jdeme od jednotlivého znaku k obecnému tvrzení
       b. Deduktivní
                jdeme od obecného základu ke konkrétním případům
                ovoce má vitamíny → jablko, hruška má vitamíny
       c. Analogický
                vytvoření závěru na základě podobnosti
                pravděpodobný úsudek – v Pá, So, Ne, Po sněžilo → bude asi i v Út

DRUHY MYŠLENÍ
1.Konkrétní (názorné)
    typické pro děti předškolního věku a pro mentálně postižené osoby
    člověk je schopen provázet myšlenkové operace pouze v přítomnosti konkrétních předmětů a nebo předmětů,
    které je zastupují
    doprovázení konkrétní činnosti, které teď dělám
    2 podoby – na úrovni názorní činnosti
                  – názorně obecná – přemýšlí v představách
                                                 – předpokládá minulou zkušenost
2. Abstraktní (teoretické)
    předpoklad je vyšší úroveň myšlení
    člověk je schopen provádět operace pouze s pojmy, se slovy. Nepotřebuje přítomnost konkrétních předmětů
    v dospělosti převažuje abstraktní myšlení
    pro abstraktní myšlení je důležitý rozvoj slovní zásoby
    Př. Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí

PORUCHY
·    Ulpívávé myšlení
pořád mluvím o jednom a tomtéž
u starých lidí ... vlivem degenerace
·    Zabíhavé myšlení
spojeno s nepodstatnými informacemi
·    Nesouvislé myšlení
„nemá to hlavu ani patu“
·    Zpomalené x zrychlené
zpomalené – nemá být postižena kvalita myšlení
zrychlení – „myšlenkový trysk“, velmi často se promítá do řečového projevu
               zvýšeným zájmem o danou oblast se zrychluje
·    Myšlenková bludy
nesprávné úsudky, soudy, mylná přesvědčení
osoba je přesvědčena o jejich pravdivosti
př. velikášství, hypochondři, žárlivost

Univerzita Jana Amose Komenského‚ speciální p

Vývojová psychologie 3

Turbodmychadlo,Vstřikovač

užovka červená

Zahradní houpačky, šití